Rozhovor: Marek Keprta Tisk

dav04Jak už jsme před mnoha týdny avizovali, během letní přestávky vám budeme zveřejňovat na našem webu rozhovory s hráči a se členy realizačního týmu. První na řadu se dostal jeden z našich nejlepších beků Marek Keprta. Mára nastupuje v dospělé kategorii od svých sedmnácti let a od začátku v něm byl viděn značný potenciál.

V posledních dvou sezónách velmi vyzrál a zařadil se tak mezi velké opory týmu, především díky své rychlosti, důrazu, dobré rozehrávce a smyslu pro kombinaci. V kabině plní roli pokladníka a v letní přestávce hraje in-line hokej, na který se vždy velmi těší. Podílí se také na chodu mužstva Kapři Dlouhoňovice, za které působí ve výkonném výboru TJ Dlouhoňovice.

1. Jaké byly tvoje hokejové začátky?                                                                      

Začínal jsem v sedmi letech v Ustí nad Orlicí, kde jsem moc nehrál díky častým zdravotním potížím. Do Dlň jsem přestoupil asi ve třinácti letech.

2. Jak hodnotíš uplynulou sezónu, co říkáš na konečné 5. místo a jak si se cítil ty osobně?

S pátým místem jsem spokojen tak na půl. Určitě jsme mohli být na čtvrtém místě, ale nevydařený poslední zápas před nás posunul Králíky. Tím nechci říct, že jsme si čtvrté místo prohráli v posledním zápase s Králíky, to jsme si prolajdali už dřív viz. první zápas s Rychnovem, kde jsme prospali půl zápasu. Jinak na vyšší příčky jsme asi neměli, Choceň i Čestice byly jasně lepší a Řetová hlavně v druhé půlce soutěže taky.

3. Jak se těšíš na přípravu a start sezóny nadcházející?

Až začneme trénovat na ledě, tak to bude v pohodě, ale všechno před tím je pro mě utrpení. Snad to nějak překlepu. Ještě, že v letní pauze hrajeme in-line.

4. Co soupeři, máš nějaké více či méně oblíbené?

Vždycky se těším na zápasy se Žamberkem a letos mě zajímala i konfrontace s Chocní. Neoblíbený soupeř je asi Semanín, tam jsem rád, když se nikomu od nás nic nestane.

5. Co říkáš na naše fanoušky, kteří jezdí podporovat mužstvo téměř na všechna utkání?

Fanoušky musím jedině pochválit, jezdí i ve chvílích, kdy nehrajeme zrovna pohledný hokej, podporují nás za jakéhokoli stavu, za což jim patří veliké díky.

6. Na konci minulého kalendářního roku si byl ústřední postavou „silvestrovského vtípku“, který se celkem řešil i v diskuzi na webu, jak k tomu došlo?

No jo, bylo nám avizované přátelské utkání, v němž měli hrát hlavně kluci, co si při mistrovských utkání moc nezahrají a já se na to předešlý večer řádně připravil. No, a když se zjistilo, že kluků z druhého týmu je jen devět, trenér mě vytrejdoval, jak se ukázalo, tak to byl můj nejlepší trejd, protože jsme to utkání na konec vyhráli!

7. Jaký je tvůj největší týmový a osobní úspěch v hokeji?

Největší týmový úspěch je první místo v Okrese z předminulého roku a na osobní stále čekám.

8. Slyšeli jsme, že si hokejovou přestávku zpestřuješ in-line hokejem a podílíš se na chodu Kaprů v oblastním přeboru, co říkáš na tento sport a jak se vám daří?

Jo, in-line hraju už třetím rokem a vždy se na něj dost těším. Hraje se tam ve čtyřech lidech, takže je víc prostoru na ploše a hráč se potká daleko víc s kotoučem. Je to bezvadná hra, na které mi vadí akorát teplo v hale. Letos mě to baví o to víc, protože až na jednu porážku jsme všechno vyhráli.

9. Hraješ na postu obránce, ale trenéři tě letos často stavěli do útoku, jak se ti tam hrálo a kde se cítíš lépe?

Je pravda, že jsem letos střídal posty jak na houpačce, než jsem si zvyknul na útok, tak jsem hrál obranu a naopak, takže jsem se občas přistihl, že lítám někde, kde nemám. V útoku jsem odehrál pár vydařených utkání, ale daleko líp se mi hraje v obraně. Hlavně se tam tolik nenadřu, když nehrajeme zrovna proti Chocni.

10. Na závěr jedna pikantní otázka, když si začínal hrát za muže, dlouho si nastupoval v obraně vedle Hubise, který ti prý předával cenné zkušenosti na ledě, ale také mimo něj v různých společenských zařízeních, jak na tyto časy vzpomínáš?

Jo jo, Hubka to je učitel jak má být, naučil mě toho hodně. Z hokejové stránky hlavně rozehrávat, on má slušný přehled a umí dát z beku skvělou rozehrávku, což bylo důležité hlavně v mých začátcích, když jsem nevěděl, co s pukem, tak jsem ho po něm nějak hodil a on z toho něco vykouzlil. Jinak co se týká společenských zařízení, tak si myslím, že mě obstojně naučil si objednat pivo, ale z toho hlavně táta není moc šťastnej.


Dotazník

1. Oblíbený tým?

Doma Pardubice a v NHL Chicago a Boston.

2. Oblíbený hráč?

Líbí se mi Duncan Keith a Marek Židlický.

3. Hokejka?

Hraju s hokejkou Fury už asi čtyři roky a jsem maximálně spokojený.

4. Brusle?

Jezdim na Vaporech 40, koupil jsem je vloni a nemůžu si stěžovat.

5. Pivo?

Skoro nepiju, ale když si musím dát, tak to, co teče v restauraci, kam zabloudím.

6.Rum nebo zelená?

Rum i zelená špatný, když stihnu oboje.

7. Ženatý/svobodný/zadaný/…?

Svoboda, řídí můj život.

8. Sparta nebo Slavie?

AntiSparta

9. Hala Lanškroun/Choceň/Třebová/Rychnov?

Lanškroun, útulný stadion s nejlepší restaurací.

10. Blondýnky/brunetky?

Jak se vyspím.