Deník 5+2: Macháček a Plundra, esa HC Dlouhoňovice Tisk

rozhovor52 2Ve čtvrtek vyšel v deníku 5+2 dny rozhovor s našimi dvěma hráči, Jardou Macháčkem a Tomášem Plundrou. Celý rozhovor si můžete přečíst také na našem webu.

Zdroj: 5+2 dny

HC Dlouhoňovice skončil v oblastní hokejové lize sedmý. Jeho kapitán Jarda Macháček a útočník Tomáš Plundra však vyhráli kanadské bodování. Jejich idolem je Jaromír Jágr a jejich klubem HC Dlouhoňovice. Přestože klub skončil v oblastní hokejové lize sedmý, kapitán Jaroslav Macháček se stal s 31 góly nejlepším střelcem a vítězem kanadského bodování. Jeho kolega Tomáš Plundra se 17 nahrávkami na gól byl nejlepším přihrávačem ligy. Poskytli nám rozhovor.

Jak jste se dostali k hokeji a jak dlouho už hokej hrajete?

JM: V té době nebyl v Dlouhoňovicích žádný jiný sport. Od roku hraji 1994 okresní přebor. Oblastní ligu pouze 1 rok. TP: Od mala jsem chodil každou zimu hrát na rybník a tam jsem sbíral první zkušenosti. Ve dvanácti letech jsem začal hrát za žáky u nás v Dlouhoňovicích a působím tu do dnes. Vždy jsme hráli ve všech kategoriích okresní přebor a především první roky nebylo výjimkou, že člověk zažil za sezónu více zápasů, než tréninků. Oblastní ligu tu všichni hrajeme od loňské sezóny, kdy se soutěž rozšířila o týmy z hradeckého kraje a změnila svůj název.

Čím pro vás hokej je?

JM: Sportem číslem 1. Činností, která mě baví. Mimo sportovní výkon je to i setkání s dobrou partou kluků v kabině. TP: Hokej je pro mě skvělým koníčkem, parádní kolektivní hrou, které nechybí snad žádný herní prvek. Navíc mi dává spoustu zážitků a legrace v kolektivu.

Kdo a proč je Váš idol mezi českými hokejisty?

JM: Hráč s číslem 68 Jaromír Jágr. To jak je dlouho na vrcholu a i ve 40 patří mezi nejlepší hokejisty na světě. Svým nadstandardním přístupem k tréninkům zápasům. TP: Velkým idolem je překvapivě Jaromír Jágr. Mám své oblíbené týmy a pak vždy ten, kde Jágr zrovna působíJ. Jinak všeobecně přeji všem našim hráčům.

A mezi zahraničními?

TP: Ze zahraničních mě fascinují výkony hráčů jako je například Claude Giroux z Philadelphie či Ryan Callahan z NY Rangers. Jsou to oba komplexní hráči a hrají v neuvěřitelném nasazení.

Co pro vás znamená vyhrát kanadské bodování?

JM: Jsem rád, že jsem se dokázal prosadit i mezi hráči, kteří hráli také vyšší soutěže. TP: Rozhodně to potěší a dá každému hráči větší chuť do dalších zápasů, když se pravidelně sbírají kanadské body. Musím říct, že v útoku vedle střelce jako je Jarda Macháček to mám značně jednodušší body sbírat, protože on je rozený kanonýr. Celkově jsou ale tyto statistiky vedlejší, když se nedaří týmu, je to na nic. Věřte, že bychom mnohem raději vyměnili tato ocenění za lepší umístění našeho týmu v tabulce. Když vyhrajeme příští rok titul, ať mám klidně polovinu letošních bodů.

Zaznamenal jste už nějaké nabídky k přestupu? A šel byste jinam?

JM: Ne. A jinam bych nešel, Dlouhoňovice jsou mou srdeční záležitostí. TP: No čekám, až zavolají z Rangers, balím kufry a spěchám na letadlo.:) Ne vážně, nabídky jsem žádné nezaznamenal a ani se nedivím. Rozdíl mezi soutěžemi v hokeji je obrovský, takže si netroufám tvrdit, že bych měl například v kraji vůbec nějakou šanci se chytit, přeci jenom jsem rybníkář a určitý tréninkový handicap z mládí by se tam asi projevil. No a v rámci naší soutěže je můj přestup, jako asi většiny hráčů, v podstatě nemyslitelný. I když taková výměna například mezi Žamberkem a Králíkami by mohla být pro diváky značně zajímavá, ale nevím, jestli by dotyční hráči měli kam chodit pak na pivo.:)

V čem jsou největší rozdíly mezi oblastní hokejovou ligou a vyššími soutěžemi?

JM: Ve všem. V rychlosti, tvrdosti, nasazení ,technice, myšlení i vyšším počtu zápasů. TP: Rozdíl je naprosto ve všem. V našem týmu máme snad jen dva hráče, kteří prošli mládežnickými kategoriemi na nějaké úrovni. Když se nám potom podaří porazit například Třebechovice, kde tzv. „rybníkář“ není snad žádný, tak to je pro náš klub v podstatě obrovský úspěch, který třeba ne všichni úplně docení.

Jak se daří shánět sponzory pro nižší soutěže?

JM: Obtížně. Část nákladů si každý hráč hradí sám. Velkou podporu máme od obce Dlouhoňovice a několika věrných sponzorů. TP: Shánět sponzory je v dnešní době asi stejně těžké ve všech soutěžích, lišíme se jen v počtu nul u požadované částky.

Které mužstvo uplynulé sezóny pro vás bylo největším oříškem?

JM: To je těžká otázka. Asi Žamberk. Velkým oříškem jsme si letos byli sami sobě. :) TP: Jednoznačně Králíky, nezískali jsme s nimi ani bod a ještě jsme oba zápasy herně nezvládli. Dlouhodobě se nám proti nim nedaří, ale věřím, že je v příští sezóně smetem a minimálně dvakrát porazíme.

Máte nějaký hokejový sen? Kam byste to v hokeji chtěl dotáhnout?

JM: Zahrát si se synem, má čtyři roky. A být opět mistrem OHL. TP: Mým snem je ještě jednou přivést do Dlouhoňovic titul, i když vím, že to bude stále náročnější. Já osobně bych se chtěl hokejem bavit tak dlouho, jak jen to půjde.

Co všechno musí hokejista umět, aby vyhrál kanadské bodování? Cvičíte více střelbu? Na co se zaměřujete ve hře nejvíce?

JM: Asi přihrávat a střílet góly. Nijak zvlášť střelbu necvičím, jen co je součástí běžného tréninku. TP: Měl by asi vynikat alespoň v jedné činnosti hry, mít dobře natrénováno, umět zakončovat i přihrávat a mít kolem sebe dobré spoluhráče. My trénujeme jednou týdně, takže není příliš čas se na něco individuálně zaměřovat, ale když je příležitost, zkouším si například různá zakončení. 

Jak odpočíváte po sezóně a jak se chystáte na novou?

JM: Připravovat se budu stejně jako minulou sezónu a odpočinou si chci hlavně s rodinou. TP: Od hokeje jsem si odpočinul necelý měsíc, poté jsme s části spoluhráčů z týmu vyměnili nože za kolečka a trénujeme na in-line hokejovou sezónu. Hrajeme za mužstvo Kapři Dlouhoňovice třetím rokem oblastní ligu a můžu říct, že je to skvělý sport. Neznám snad nikoho, kdo by to zkusil a nechytlo ho to. Jinak mám rád snad všechny sporty, takže si letní období budu zpestřovat fotbálky, kolem, apod.

rozhovor52